Koalice pro řeky

Parajumpers sale www.airbrushhenk.nl Parajumpers sale http://www.unifem.ch canada goose sale Canada Goose jas http://www.canadagooseoutlets.be https://www.gasinc.nl 200-125 300-115 200-105 200-310 640-911 300-075 300-320 300-360 642-998 QV_DEVELOPER_01 400-101 700-501 117-201 70-696 700-505 600-199 400-351 300-207 TE0-141 100-105

Zavádění retenčních a infiltračních adaptačních opatření v Povodí Moravy


Popis projektu

Analytická část

Návrhová část

Předjednávání, propagační a osvětové aktivity

Projekt, který byl zahájen 1. 3. 2015, je podpořen z EHP a Norských fondů a má za úkol zpracovat dopadové studie změn klimatu a návrh retenčních a infiltračních opatření v povodí Moravy. Projekt probíhá na území čtyř krajů – Olomouckého, Jihomoravského, Pardubického a Zlínského.

Studie hodnotí čtyři typy zájmových území – zemědělská povodí, lesní povodí, říční nivy a urbanizovaná území.  Podle úrovně detailu studie se rozlišují tři úrovně – celé povodí, prioritní oblasti a návrhový detail ve vybraném pilotním povodí. Projekt je tvořen pěti moduly – 1. analýza současného stavu, 2. datové služby, 3. vyhodnocená analýzy a výběr opatření, 4. návrhová část a 5. předjednání, prezentace a propagace řešení.

Předpokládaným termínem dokončení projektu je 30. 4. 2016. Partnerem projektu je Univerzita Palackého v Olomouci.

Přínos projektu

Jedním z hlavních faktorů ovlivňující vodní režim, jsou právě změny klimatu, které představují jedno z klíčových témat současné světové environmentální politiky. Změna klimatu může ovlivnit stav vodních zdrojů z hlediska kvantity i kvality. Základními proměnnými jsou např. intenzita i četnost výskytu povodní a záplav, období sucha, dostupnost vody, její spotřeba a kvalita. Klimatická změna může způsobit potíže zejména v obou extrémech hydrologického režimu, v obdobích sucha i při výskytu povodní. V obou případech se jedná o situaci, kdy nejsou splněny požadavky lidí, v případě sucha zejména na odběry vody, v případě povodní požadavky na ochranu lidí a majetku. Oba extrémy mohou poškozovat ekosystémy v plošném měřítku krajiny. Vliv klimatických podmínek na režim vodních zdrojů mají především atmosférické srážky, výpar, teplota a vlhkost vzduchu. Naše studie hledá možnosti zmírnění těchto dopadů pomocí přírodě blízkých opatření.

Hlavními očekávanými výstupy projektu jsou: analýza současné situace, predikce toho, kde se mohou dopady klimatických změn projevit nejtíživěji a kde je největší potenciál pro jejich zmírnění přírodě blízkým způsobem; katalog přírodě blízkých opatření, který lze využít ve všech typech oblastí v rámci celé České republiky; návrh konkrétních lokalizovaných opatření ve vybraných územích, kvantifikace jejich účinnosti a nákladů, zhodnocení vedlejších efektů opatření a jejich předběžné projednání s nejvýznamnějšími zájmovými skupinami – veřejnou správou, správci toků, lesníky a zemědělci.

Průběh projektu

Analytická část

K 30.6.2015 jsme zpracovali analýzu současného stavu a potenciálu jednotlivých oblastí. Výsledky analýzy jsou shrnuty v technické zprávě. Důležitým výstupem této fáze projektu je definice prioritních oblastí (viz tabulka prioritních vodních útvarů, definice pojmů, mapa), na které se soustřeďujeme při návrzích opatření.

Součástí analýzy bylo také  zpracování tzv. katalogu opatření obsahujícího katalogové listy s aplikovatelnými adaptačními opatřeními. Katalogové listy jsou rozděleny do čtyř tematických okruhů (lesní, zemědělský, urbanizovaná povodí a nivy).  Tento katalog je volně přístupný ke stažení.

V katalogu najdete například tato opatření:

Lesní povodí:

Zlepšení hydromorfologického stavu vodních toků.

Citlivou aplikací tohoto opatření lze dospět k obnově přirozené morfologie lesních vodních toků, aktivací vzniku nových postranních ramen, tůní, mokřadů, stoupne další přirozená pobytová nabídka a migrační prostupnost pro ryby a další obyvatele našich řek. Ponechání koryta přirozenému vývoji v předem určených hranicích může zlepšit retenční, infiltrační a retardační potenciál lesních stanovišť. Opatření tak může přispět ke komplexnímu řešení protipovodňové ochrany v celém povodí.

Kumulace dřeva ve vodním toku přispívá přirozeným korytotvorným procesům (Zdroj: foto Z. Poštulka)

Kumulace dřeva ve vodním toku přispívá přirozeným korytotvorným procesům (Zdroj: foto Z. Poštulka)

Zemědělská povodí:

Protierozní meze

Meze měly historicky v naší krajině nezastupitelné místo, v rámci kolektivizace zemědělství byly však při scelování pozemků rozorávány a tím zanikaly překážky omezující erozní procesy. Meze vytvářeli zemědělci zejména ve svažitém terénu a tyto omezovaly nejen erozi půdy, ale zvyšovaly i biodiverzitu krajiny, neboť jsou prostředím planých druhů rostlin a útočištěm živočichů.

Nově vybudovaná mez se zelení rozděluje svah a omezuje erozní smyv (Foto: Bořivoj Šarapatka)

Vodní toky a nivy:

Revitalizace vodního toku obnovením původního koryta

Technické úpravy zbavovaly koryta a nivy členitosti a jejich účelem bylo zpravidla vodu z krajiny co nejrychleji odvádět.  Některé úseky řek jsou natolik morfologicky poškozené úpravami a zahloubením, že není možno spoléhat na jejich renaturaci, ale je třeba přikročit k technickým revitalizačním opatřením.

Při revitalizaci je využito zachovalého původního historického koryta vodního toku či jeho zbytků. Regulovaný tok je převeden zpět do původního koryta, míra revitalizačních zásahů v původním korytě je závislá na stavu, v jakém se dochovalo původní koryto toku.

Revitalizace navrácením toku do původního koryta (Foto: Jan Koutný)

Urbanizovaná území:

Zelené střechy

Zelené střechy vrací zeleň do měst a kompenzují zábor půdy velkoplošnou výstavnou. Ve větších městech je vyšší koncentrace prachu a skleníkových plynů, je zde problém s hospodaření s dešťovými vodami, jsou zde vyšší teploty vzduchu. Zeleň na střechách pomáhá redukovat znečištěná vzduchu městského prostředí.

Zdroj: http://zelene-strechy.sk/

Návrhová část

Pro zpracování návrhu konkrétních, lokalizovaných opatření jsme vytipovali sedm oblastí:

Povodí Jevíčky (oblast je zajímavá proto, že má kombinovaný charakter území, jsou zde proto navržena opatření na lesní půdě, zemědělské půdě i v říčních nivách) – výsledný návrh najdete zde a mapové podobě zde.

Město Uničov (zde byly navrženy opatření pro urbanizovaná území) – viz Uničov.

Morava u Chromče: zde navrhujeme opatření zejmna v nivě Moravy (popis opatření, mapa).

Rožnovská Bečva: zde se návrh opatření soustředil na lesní oblasti (popis opatření), a to v povodí Horního Rozpistkého potoka (mapa) a Romanovského potoka (mapa).

Kralický Sněžník: zde se návrh opatření soustředil na lesní oblasti Poniklec, Kamenitý potok a Prudký potok (popis opatření, mapa).

Povodí Kyjovky: zde byla navrhována opatření na lesní a zemědělské půdě. (popis opatření, mapa)

Povodí Hané: zde byla navrhována opatření na lesní a zemědělské půdě. (popis opatření, mapa)

Souhrná technická zpráva k návrhové části studie je ke stažení zde.

Zhodnocení efektivity opatření

U navržených opatření jsme zhodnotili jejich účinnost a nákladovost. Výsledkem bylo určení měrných nákladů jednotlivých opatření na zadržení 1 m3 vody. Výsledek můžeme zjednodušeně vyjádřit v následující tabulce:

Porovnání investičních nákladů a objemu zadržené vody vlivem nově navržených opatření

Podrobnou zprávu o hodnocených opatřeních, použitých metodách a výsledcích najdete zde.

Předjednávání, propagační a osvětové aktivity

O zahájení projektu byla média informována tiskovou zprávou ze dne 31.3.2015.

Projekt byl zatím představen odborné veřejnosti na konferenci „Možnosti adaptace území na dopady klimatické změny“ prořádané v Brně 19. listopadu 2015 – více o konferenci zde, prezentaci z této konferenci, zaměřenou především na analytickou část projektu, najdete zde. Spíše na zástupce veřejné správy byl zaměřen kulatý stůl „Adaptační opatření na změny klimatu“, který proběhl dne 30. listopadu 2015 v Olomouci (informace o kulatém stole, prezentace projektu).

Další aktivity v projektu zahrnují individuální jednání s významnými dotčenými institucemi (veřejnou správou, správci toků, lesníky, velkými zemědělskými družstvy apod.), krajské semináře a celostátní konferenci, brožura veřejnost a interaktivní internetová aplikace pro širší veřejnost. Připomínky k navrženým opatřením získané při předjednávání budou zapracovány do výsledného návrhu a předány jako podklad pro územní plánování a plánování v oblasti vodního hospodářství.

Předpokládaný kalendář seminářů a konference:

Popis a místo konání Datum a čas
Krajský seminář pro Jihomoravský kraj, Brno, Administrativní a školící centrum KÚ, Cejl 13 4.3.2016; 10.00 – 14:00 hod.
Krajský seminář pro Zlínský kraj, Hotel GARNI, nám. T.G.Masaryka 1335, Zlín 18.3.2016; 10:00 – 14:00 hod.
Krajský seminář pro Olomoucký a Pardubický kraj, Olomouc, BEA centrum, tř. Kosmonautů 1288, Olomouc 8.4.2016; 10:00 – 14:30
Celostátní konference „Sucho – adaptace na změnu klimatu, Kašparův sál ČSVTS, Novotného lávka 5,Praha 10.6.2016, 9:30 – 15:00

Změny data konání vyhrazeny, bližší informace budou postupně zveřejňovány.

Prezentace z krajského semináře v Brně najdete zde.

Zlínské prezentace pak zde.

Prezentace ze semináře v Olomouci pak zde.

A konečně, prezentace z konference v Praze zde.

 Interaktivní aplikace s přehledem přírodě blízkých adaptačních opatření

Projekt č. EHP-CZ02-OV-1-010-2014 je financován v rámci programu CZ.02 grantem z Lichtenštejnska, Islandu a Norska.

www.eeagrants.cz
http://www.eeagrants.cz/cs/programy/ehp-fondy-2009-2014/cz02-zivotni-prostredi

Komentováno celkem 9.