Koalice pro řeky

Parajumpers sale www.airbrushhenk.nl Parajumpers sale http://www.unifem.ch canada goose sale Canada Goose jas http://www.canadagooseoutlets.be https://www.gasinc.nl 200-125 300-115 200-105 200-310 640-911 300-075 300-320 300-360 642-998 QV_DEVELOPER_01 400-101 700-501 117-201 70-696 700-505 600-199 400-351 300-207 TE0-141 100-105

Energetická biomasa a adaptace na změny klimatu


Pozice Koalice pro řeky k OZE z hlediska adaptace krajiny na změny klimatu

Koalice pro řeky od svého vzniku v roce 2010 rozvíjí koncept Trvale udržitelné lokální energetické soběstačnosti – TULES. Tato koncepce poslední dobou doznala určitých inovací, zejména díky našim projektům, zabývajícím se revitalizací řek, zadržováním vody v krajině, výzkumem opatření pro infiltraci a retenci vody a metod adaptace krajiny na změny klimatu.

1.)    Výroba bioplynu poškozuje krajinu

Valná většina bioplynu je vyráběna z kukuřičné siláže. V některých oblastech pěstování řepky pro biopaliva, obilí pro biolíh a kukuřice pro výrobu elektřiny z bioplynu tvoří většinu využití orné půdy. Ve dvou územích, kde momentálně řešíme realizaci adaptačních opatření a zadržování vody (Niva Jevíčky u Bezděčí nad Trnávkou a Morava pod Olomoucí), znamená produkce kukuřice pro bioplynky zásadní narušení poměrů v záplavovém území, vede ke zvýšené erozi (kukuřice je nadměrně náchylná erozi) a znečištění vody.

Řešení:

Podniknout neprodleně legislativní kroky a úpravu dotací, které omezí využití kukuřice k výrobě bioplynu a bude upřednostňovat využití travní siláže. Travní senáž by měla tvořit nejméně 50% reakční směsi. To povede k zalučňování niv a obnově retenční schopnosti krajiny. Umožnit využití některých druhů odpadů, např. z cukrovarnických kampaní apod.

2.)    Stále trvá nejistota ohledně produkce energetické biomasy

Závazky pro výrobu elektřiny z biomasy jsou značné. Pálení slámy je jednoznačně slepou uličkou, neboť naše zemědělské půdy stále více strádají úbytkem humusu a organického uhlíku obecně. Pálení slámy se dle dostupných výzkumů projeví většími emisemi CO2, než kdyby sláma byla zaorána a elektřina a teplo se získalo z fosilních paliv. Je to způsobeno zejména ztrátou schopnosti půdy vázat živiny, zvýšením užíváním minerálních hnojiv a únikem NOx z půdy. Samozřejmě při rozkladu humusu půda ztrácí uhlík v podobě CO2. Využití dalších plodin z orné půdy, jako je např. šťovík je problematické, neboť počítá s pravidelnou orbou a intenzivním hnojením. Výsledná energetická bilance není příliš uspokojivá.

Ohledně využití dřevní biomasy vládne mezi energetiky euforie, která ovšem není zatím příliš opodstatněná. Velká část našich lesů se nachází na chudých půdách, erozně ohrožených půdách a ve zvláště chráněných územích. Podle našich nových výzkumů je těžba a transport dřeva z hydrologicky citlivých území doprovázen zrychleným odtokem vody a živin z lesních povodí, erozí půdy. Více v přílohách (Degrading ecosystems to prevent climate changePowering Europe)

Travní biomasa by mohla být ekologicky příznivým typem energetické biomasy.

Řešení:

Je třeba zakládat lesy na orných půdách a v záplavových územích. Tyto lesy je možno využívat jako porosty rychle rostoucích dřevin nebo jako nízké a střední lesy (viz. příloha). Dále je třeba zakládat louky v záplavových územích. Dále je nezbytné zavést dotace pro agrolesnické systémy do Programu rozvoje venkova. Dále je třeba obnovovat krajinné prvky (meze, trávníky) na místech ohrožených erozí.

Komentáře na této stránce jsou zakázány.