Koalice pro řeky

Parajumpers sale www.airbrushhenk.nl Parajumpers sale http://www.unifem.ch canada goose sale Canada Goose jas http://www.canadagooseoutlets.be https://www.gasinc.nl 200-125 300-115 200-105 200-310 640-911 300-075 300-320 300-360 642-998 QV_DEVELOPER_01 400-101 700-501 117-201 70-696 700-505 600-199 400-351 300-207 TE0-141 100-105

Řeky a zemědělská krajina


Podíl zemědělsky využívané půdy na území ČR tvoří velmi významnou část rozlohy naší země – celkem 54%. Vliv zemědělského hospodaření na kvalitu povrchové i podzemní vody je znám velice dobře. V důsledku hnojení se živiny z velkých ploch snadno dostávají do vodních toků, ať již průsakem s vodou podzemní nebo přímo splachem povrchových vrstev půd. Cesta do říčních koryt je tomuto znečištění na mnoha místech zcela otevřená, jelikož zde chybí přirozené bariéry, jako jsou meze a remízky na polích a příbřežní porost vegetace podél toků, které fungují jako velmi účinné filtry. Důsledkem je nežádoucí vysoká koncentrace živin (dusíku a fosforu) ve vodách, způsobující eutrofizaci - intenzivní rozvoj sinic a řas, znehodnocující vodu pro vodárenské a  rekreační účely a ohrožující biodiversitu. V extrémních případech může dojít až k vyčerpání kyslíku ve vodních nádržích a následným otravám a úhynům ryb.

Daleko méně je ovšem zmiňován další velmi významný dopad zemědělského hospodaření na vodní režim: úbytek podzemní a povrchové vody a  a změna mikroklimatu v krajině. Po druhé světové válce došlo k rozsáhlému systematickému odvodnění krajiny, označovanému jako meliorace. V mnoha případech systematické meliorace urychlily odtok vody z polí i lesů, čímž významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu. Nedostatek retenčních a protierozních krajinných prvků (mokřadů, mezí, remízků, zasakovacích pásů, ale i zachovalých říčních niv) má pak za následek výrazný pokles zásob podzemní vody. V takto odvodněných krajinách bývají delší a výraznější období sucha, při kterých už i tak nedostatečně zásobené vodní toky trpí nedostatkem vody. V současnosti se snažíme různými převážně technickými a nákladnými postupy vodu v krajině co nejvíce zadržet, nejčastěji stavbou různých nádrží a přehrad, což ovšem přináší řadu negativních vedlejších dopadů.

Zemědělství také výrazně ovlivňuje erozi půd. Nevhodné postupy intenzivního hospodaření, jako je hluboká orba, používání těžká mechanizace, nevhodný výběr plodin atd., spolu s nepřítomností výše zmíněných stabilizačních prvků v krajině, má za následek snižování schopnosti půdy absorbovat vodu. To se při větších srážkách projevuje významnou povrchovou erozí, doprovázenou odnosem obrovského množství splavenin. Ty způsobují milionové škody v níže položených částech povodí, zejména v intravilánech obcí. Navíc zanášejí koryta toků a zabahňují vodní nádrže. V České republice patří do kategorie vodní erozí ohrožených, silně ohrožených a nejvíce ohrožených celkem 42 % zemědělských půd. Do kategorie mírně ohrožených patří dalších 26 % a mezi náchylné půdy pak 28 %.

Na ohrožených plochách dochází ke smyvu více než 7,5 tuny půdy z jednoho hektaru za rok. To znamená zhruba 2,5–4,0 mm ročně (v závislosti na měrné hmotnosti půdy). Za deset let už hovoříme o nenávratné ztrátě 25–40 mm půdy z nejkvalitnějších svrchních horizontů. Na svazích mohou být čísla mnohem vyšší – až 35 tun z hektaru za rok. Vzhledem k rychlosti tvorby půdy v našich podmínkách (10 mm za 80–150 let) ubývá v současné době na značné části polí půda a zhoršují se její vlastnosti z hlediska plodnosti i schopnosti zadržet vodu.

Možnosti nápravy

Členitost zemědělské krajiny je velmi významný faktor, ovlivňující množství povrchového odtoku vody z krajiny. Tato skutečnost se významně projeví především v období intenzivních srážek, kdy dochází k tzv. bleskovým povodním (spadne-li vysoké množství srážek na malé ploše). V místech, kde je vysoký podíl mezí, luk, remízků a dalších přirozených překážek, dochází k velmi významnému zadržení vody, odplavováno je jen minimální množství erodované zeminy a kalů a riziko zničujícího dopadu povodní je mnohem nižší.

Z tohoto důvodu je důležité dále nerušit ochranné krajinné prvky, ale naopak intenzivně obnovovat celá narušená povodí, nejen revitalizací mokřadů a vodních toků, ale také opětným vytvářením remízků, mezí, luk a doprovodné zeleně a přiměřenou údržbou příbřežní vegetace.

V zemědělském hospodaření již existují tzv. moderní ochranné metody zpracování půdy, které mohou nepříznivé změny v průsaku půdních horizontů napravit. Při hospodaření podle těchto metod se dbá na ochranu povrchu půdy při setí, zlepšování struktury půdy výsadbou vybraných plodin, údržbu travních porostů atd.

Více informací např. zde:

http://www.foa.cz/webAdmin3/sendUniData.php?GUID=udGOfiJemRapy8e8

http://hnutiduha.cz/uploads/media/infolist_voda_a_zemedelstvi_web.pdf

www.bioinstitut.cz/documents/bio0904_Zpravodaj_09_duben.pdf

http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radim-tolasz-radim-tolasz-povoden-v-krajine-pohledem-klimatologa

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/vliv-zemedelstvi-na-povodne-mf-dnes

Zpracovali:  Zdeněk Poštulka,  Karla Petřivalská

Obr.1: Letecký pohled na regulovaný tok řeky Blanice u Protivína za vysokého stavu vody (po vybřežení, plná kapacita koryta). Voda je zbarvená splaveninami, odnášenými z okolních polí. Proudnice patrná uprostřed toku indikuje rychlý odtok vody korytem. Je patrná absence filtračních zón na levém břehu, orná půda sahá téměř ke korytu, doprovodná vegetece je sporadická nebo chybí. Foto D.Pithart
Obrázky:
R1
Obr.1: Letecký pohled na regulovaný tok řeky Blanice u Protivína za vysokého stavu vody (po vybřežení, plná kapacita koryta). Voda je zbarvená splaveninami, odnášenými z okolních polí. Proudnice patrná uprostřed toku indikuje rychlý odtok vody korytem. Je patrná absence filtračních zón na levém břehu, orná půda sahá téměř ke korytu, doprovodná vegetece je sporadická nebo chybí. Foto D.Pithart
R2
Obr.2: Litavka u Berouna: Orná půda sahá k zahloubenému korytu bez ochranného vegetačního pásu.Foto D.Pithart

Komentáře na této stránce jsou zakázány.