Revitalizace vodních toků

Od konce 19. století do nedávné minulosti byly v naší krajině soustavně prováděnytechnické úpravy vodních toků.  Dělo se tak v zájmu získávání zemědělských ploch v nivách, jejich odvodnění a ochrany před častějším zaplavováním. Úpravy byly také prováděny kvůli rozšiřování zastavitelných ploch a jejich protipovodňové ochraně, případně pro energetické využití nebo zesplavnění vodních toků. Původní přírodní koryta, mělká, členitá a poměrně málo kapacitní, byla při úpravách nahrazována koryty geometricky pravidelnými, hlubokými a s podstatně větší kapacitou. Upravená koryta byla většinou technicky opevňována.

Bez jisté míry upravenosti vodních toků by mohla současná společnost těžko existovat. Upravenost potoků a řek však během let překročila únosný rozsah. V dnešní době jsou pociťovány nepříznivé dopady odpřírodňování vodních toků, z nichž jako nejvýznamnější mohou být uvedeny:

• soustřeďování a zrychlování zejména povodňových odtoků z krajiny, omezování tlumivých rozlivů povodní v nezastavěných nivách – což se projevuje horšími dopady povodní na zastavěná území
• nadbytečné odvodňování krajiny, které se může projevovat v dobách sucha
• ztráta prostorového rozsahu vodních toků a ztráta jejich členitosti, což se v důsledku projevuje ztrátou jejich ekologických a krajinotvorných funkcí.

V této situaci je pociťována potřeba částečně obnovit přírodní tvary, vzhled a hlavně funkce vodních toků a niv. Vedle podpory samovolných renaturačních procesů slouží těmto snahám revitalizace.

Jako vodohospodářské revitalizace se označují stavební opatření ponejvíce investičního charakteru, při nichž jsou technicky upravená koryta opět nahrazována koryty přírodě bližšími. Při revitalizacích ve volné krajině je snaha co nejvíce se přibližovat přírodním předlohám, tedy obnovovat v nivách širší potoční a říční pásy a v nich členitá koryta, mělká a průtokově málo kapacitní, podporující tlumivé rozlévání povodní do okolních niv. Revitalizace v zastavěných územích obnovují členitost koryt, ovšem za respektování prioritního požadavku protipovodňové ochrany stávající zástavby. Součástí revitalizací je obnova migrační prostupnosti potoků a řek pro vodní živočichy.

Většina revitalizačních opatření současně podporuje protipovodňovou ochranu.

Revitalizace mohou provádět obce a města, případně majitelé pozemků. Hlavní rozsah revitalizačních prací by však měli provádět správci vodních toků. Revitalizace podporují – převážně stoprocentními dotacemi – programy resortu životního prostředí. V letech 1992 až 1997 to byl Program revitalizace říčních systémů, nyní Operační program životní prostředí.

Zpracoval: Tomáš Just

Obrázky:

Pekelský potok u Zdislavic, okres Benešov, před revitalizací, v roce 2007.

Revitalizace Pekelského potoka byla v zimě 2007-2008 zahájena odstraněním technického opevnění.

Úsek revitalizovaného Pekelského po vegetační sezoně roku 2009.

Úsek řeky Altmühl ve středním Bavorsku před revitalizací. Letecký snímek poskytl Vodohospodářský úřad v Ansbachu.

Příklad revitalizace v dílčím úseku řeky Altmühl. Letecký snímek poskytl Vodohospodářský úřad v Ansbachu.

Revitalizace řeky Altmühl před dokončením prací v dílčím úseku pod Gunzenhausenem v létě 2009.

Motiv z téhož úseku řeky Altmühl po dokončení revitalizačních prací, v zimě 2009-2010.